Článek
Rozumíme opravdu svým pacientům?
Autor: Pharm Business Magazine | PDF verze článku [498kB]
V současném prostředí zdravotní péče již nějakou dobu všichni vnímáme a zabýváme se zásadními a rychlými změnami, které se týkají všech subjektů vstupujících do hry. Opomíjeným tématem jsou změny v cílové skupině celého systému, mezi pacienty samotnými.
Bývaly doby, kdy se inovativní farmaceutické společnosti spoléhaly na své R & D, své klíčové produkty, klasické nástroje marketingu a rozvinutou obchodní síť a pacienti byli pouze pasivní součástí celého systému přijímající prostřednictvím zdravotnických odborníků často autoritativně doporučovanou péči. Ve vztahu lékař-pacient došlo k zásadnímu posunu, na němž má zásluhu zejména široký přístup k informacím prostřednictvím internetu. Lidé se stále více zajímají o životní styl, ale také o příznaky a průběh nemocí, léky a léčebné procedury a snaží se ověřit si poskytnuté informace z více zdrojů. Také těmto změnám se musí i farmaceutické firmy přizpůsobit.
Vliv pacienta
Nedávno provedená studie ve Velké Británii společností Van Dongen Research Ltd. ve spolupráci s Health Opinion, se zabývá vlivem pacienta na praxi praktických lékařů. Celkem 150 lékařů a 488 chronicky nemocných pacientů dokončilo průzkum, který ukázal, že pacienti běžně aktivně vyhledávají informace o své nemoci a konzultují více zdrojů. Z dotazovaných lékařů si 99 % myslí, že se jejich pacienti částečně podílí na rozhodování o léčbě. Téměř 94 % pacientů uvedlo, že chce být zapojeno do rozhodování, 32 % z nich chce být plně zapojeno. Průzkum ukázal, že 81 % pacientů si myslí, že mají vliv na rozhodování o léčbě.
34 % dotázaných uvedlo, že požádalo o alternativní lék k navrhovanému lékařem. Přibližně 60 % z této skupiny uvedlo, že při návštěvě svého lékaře jim byl alternativní lék předepsán. Výsledky výzkumu také ukazují, že nabývá důležitosti poskytování přesných informací týkajících se konkrétního léku i managementu nemoci zejména v situaci, kdy pacienti aktivně vyhledávají informace z jiných zdrojů.
Poskytování přesných informací může zvýšit adherenci a zajistit dlouhodobě stabilní užívání medikace. Odhady naznačují, že 15-25 % všech předepsaných léků není pacienty nikdy vyzvednuto, což samozřejmě představuje obrovskou ztrátu pro farmaceutické společnosti. Manažeři farmaceutických společností potřebují nezbytně pochopit klíčové faktory, které ovlivňují chování pacientů, aby byly schopni cíleně zasáhnout do marketingových procesů. Je třeba se ptát: "Jak vlastně pacienti uvažují?"
Patient Intelligence (PI)
Patient intelligence (PI) je soubor postupů, které umožňují shromažďování a zpracování informací o chování jednotlivých skupin pacientů. Zahrnuje technologie, aplikace a prostředky pro sběr, integraci, analýzu a prezentaci dat týkajících se jejich uvažování a chápání zdravotního stavu. Výsledky výzkumu pak mohou být použity k odhadu budoucích vzorců chování, trendů a rizik. Ukazuje se, že je velmi důležité tento systém budovat, protože je součástí pochopení klíčových faktorů a pomáhá zvolit správné strategie ke zvýšení efektivity.
PI může být použita také k zajištění vhodných a spolehlivých informací farmaceutickým společnostem. Mohou tak být potvrzeny nebo vyvráceny obecné názory na působení léků, ovlivnění každodenního života nemocných, rozhodování pacientů, ovlivnění zpětnou vazbou atd.. Výzkum pomáhá řešit i některá dilemata spojená s nemocí, především ta, která vytvářejí určitá 'tabu'. Existuje mnoho otázek, na které se pacienti většinou sami nezeptají a přesto by rádi znali odpověď. Jmenujme například erektilní dysfunkci, inkontinenci nebo vypořádání se s vedlejšími účinky léků.
Aplikace PI může být použita ke zlepšení compliance pacientů a tím samotné péče. Také tvorba různých guidelines a jejich implementace může být snadnější při znalosti uvažování pacientů.
S přibývající informovaností pacientů bude PI stále důležitější a bude třeba nalézt mechanismy, pomocí kterých budou názory nemocných začleněny do léčebných postupů.
Zdravotnické organizace budou nuceny spolupracovat na vývoji strukturovaných procesů, pomocí kterých bude možno integrovat pacientské názory do léčebných postupů. Základem bude vypracování standardizovaných dotazníků. Příkladem obsahu takového dotazníku mohou být následující otázky:
- Co obvykle pacienti čtou? Které noviny, časopisy, internetové stránky?
- Jaké informace se objevují na sociálních sítích a diskusních fórech na téma nemoci?
- Co obvykle praktický lékař nebo specialista říkají a doporučují pacientům k dané diagnóze?
- Jaké informace o lécích podává zdravotnický pracovník?
- Je účinek a mechanismu účinku řádně a dostatečně vysvětlen?
- Jsou poskytnuté příbalové informace přesné a dostatečné?
- Jsou informace na webových stránkách pro pacienty přesné a dostatečné?
- Jaké další informace a služby pacienti potřebují?
S cílem vytvořit platformu pro pacienty a zároveň provádět výzkum v této oblasti byla vytvořen „Patient Intelligence Panel“ (PIP), který umožňuje pacientům účastnit se výzkumu. Prostřednictvím internetu poskytují své informace formou odpovědí na strukturované otázky a zároveň mají přístup k informacím, které pro ně mohou být důležité v řešení otázek spojených s vlastní nemocí. PIP tak vytváří zpětnou vazbu pro všechny zúčastněné strany a umožňuje mimo jiné implementovat výsledky do marketingových kampaní k různým produktům. Dosavadní zkušenosti ukazují, že ze strany pacientů je o tuto platformu velký zájem a ochota poskytovat informace je motivována získáním zpětné vazby v podobě odpovědí na řadu otázek, které se v průběhu nemoci objevují. Vzhledem k účasti tisíců lidí po celém světě budou jistě výstupy výzkumů významné i pro velké nadnárodní farmaceutické společnosti.
Upraveno podle www.pmlive.com
číslo: 2
vydání: 02/2010
rok: 2010
stránka: 24
rubrika: Clinical news
autor: Pharm Business Magazine
PDF verze článku: stáhnout [498kB]
