Archiv

• 2010
• 02/2010
• 01/2010
• 2009
• 06/2009
• 05/2009
• 04/2009
• 03/2009
• 02/2009
• 01/2009
• 2008
• 06/2008
• 05/2008
• 04/2008
• 03/2008
• 02/2008
• 01/2008
• 2007
• 06/2007
• 05/2007
• 04/2007
• 03/2007
• 02/2007
• 01/2007

Článek

Patient Counseling - odborné poradenství, ze kterého benefitují pacienti i lékárníci

Autor: Manažerský tým HMC/EDC | PDF verze článku [57kB]

Co je patient counseling - pacientská konzultace v lékárně?

Konzultace v lékárně (patient counseling) je definována jako poskytování odborných informací pacientům (či jejich zástupcům) ústní nebo psanou formou, informací týkajících se užívání, kontraindikací, dávkování, uchovávání, režimových opatření apod.

Hlavním smyslem poskytování odborných konzultací je optimalizace farmakoterapie (tj. účinná, bezpečná, optimálně nákladná farmakoterapie, ke které bude pacient „adherovat“, tzn. bude ji dodržovat).

Prakticky a jednoduše řečeno se jedná o konzultaci lékárníka s pacientem, v samostatné klidné místnosti. Pacient přichází s potřebou poradit se o lékovém či režimovém problému, o kterém s ním lékárník diskutuje během cca 30 minutového rozhovoru; výsledkem je soubor doporučení či vhodných opatření pro optimalizaci pacientova léčebného režimu.

Co přináší konzultace pacientům?

Obecným cílem konzultací je zvýšení kvality pacientova života, zajištění účinnosti a bezpečnosti léčby a snížení nákladů na léčbu. Samozřejmostí je individualizace navržených doporučení a opatření tak, aby byla brána v úvahu konkrétní specifika pacientského případu.

Jaký je rozdíl mezi konzultační vs. dispenzační činností?

• součástí dispenzace je také rada odborníka, přesto se nejedná o konzultaci!
• konzultační činnost je náročnější z hlediska časového, odborného, komunikačního, prostorového a materiálně-technického.
• v rámci konzultační činnosti jsou (mohou být) řešeny především komplikované případy – časové, odborné a další aspekty řešení jsou tak významné, že tyto případy již nelze řešit běžným způsobem za tárou
• záznam vedený při konzultaci se výrazně odlišuje od evidence při dispenzaci

Další přínosy konzultace pro pacienta:

1. Pacient pochopí přínos lékové terapie a aktivně se do procesu léčby zapojí
2. Navázání fungujícího vztahu a dlouhodobé interakce
3. Osvojení strategií pro zvládání nežádoucích účinků a lékových interakcí
4. Zvýšení pacientské adherence
5. Pacient se stává partnerem v procesu léčby, je informovaný, aktivní a zodpovědný za svůj stav
6. Farmaceut je vnímán jako profesionál, který poskytuje lékárenskou péči
7. Předcházení nežádoucím účinkům a kontraindikacím léků

Konzultace týkající se racionalizace léčby pacienta výrazně přispívají k zajištění účinnosti a bezpečnosti léčby, zároveň podporují adherenci pacienta ke zvoleným postupům. Hlavním faktorem ovlivňujícím pacienty v dodržování léčebných instrukcí je důvěra. Samozřejmě odborné informace musí být srozumitelné, vhodně sdělené apod., nicméně vztah – důvěra pacienta ve zdravotníka je rozhodujícím prvkem v tom, jak adherentní pacient bude.

Jaké jsou odborné cíle konzultační činnosti?

Z odborného hlediska jsou konzultační služby lékárny zaměřeny především na oblast farmakoterapie, na management s farmakoterapií spojených problémů (tzv.drug-related problems) a namonitoring rizikových faktorů a vyhodnocení míry individuálního rizika pro různá onemocnění – samozřejmě také s tím související poradenství o vhodných režimových opatřeních.

Jak samotná konzultace probíhá?

Proces pacientské konzultace by měl probíhat ve třech hlavních částech – úvod a představení; hlavní obsahová část; závěr.

1. Úvod: projít si pacientův záznam, představit se, vysvětlit důvody a průběh konzultace, zjistit anamnézu, zhodnotit pacientovo porozumění účelu konzultace, zjistit všechny relevantní obavy pacienta ve vztahu ke konzultaci.
2. Hlavní obsahová část: názvy léků, které pacient užívá, jak účinkují, jak se bude po medikaci cítit, jak dlouho a v jakém režimu užívat, co dělat při vynechání dávky, čeho se vyvarovat, vedlejší účinky a jak je zvládnout, kdy vyhledat pomoc, jak skladovat, pomůcky proti zapomínání.
3. Závěr: ověřit pacientovo porozumění, shrnout klíčové body, dát příležitost se doptat, naplánovat další postup.

V celém průběhu konzultace by se měl používat s ohledem na pacienta srozumitelný jazyk, využívat názorné pomůcky, logicky strukturovat informace, pokládat otevřené otázky, zajistit dostatek času a soukromí – tzn. akcentovat komunikační dovednosti, které přispívají k efektivnímu porozumění pacienta i v případě jeho nízké zdravotní gramotnosti.

Účinná konzultace není pouhé poskytování informací. Pacienti potřebují informace, aby mohli dodržovat léčebný režim, ale načasování a organizace informačního sdělení a míra zapojení pacienta jsou zásadní okolnosti toho, co pacient pochopí a zapamatuje si.

Konzultační setkání by mělo být chápáno jako příležitost pro informační výměnu. Farmaceut je expert na lékovou terapii, ale pacienti jsou experti na svůj denní režim, na to jak rozumí své chorobě a její léčbě a na problémy, které mají spojené s dodržováním medikace.

Pokud má být konzultace přínosná, je nutné brát v úvahu všechny tyto faktory. Při přípravě jednotlivých kroků konzultace je možné použít seznam úkonů – Metodiku konzultační činnosti doporučenou Českou lékárnickou komorou (na co se kdy ptát, proč a jak). Tento postup vede ke zvýšení pravděpodobnosti, že pacient bude dodržovat léčebný režim. Zároveň se předpokládá, že před samotným setkáním s pacientem si lékárník prostuduje dokumentaci o daném případu. Jak mnoho či málo z uvedených doporučení bude opravdu realizováno, záleží na konkrétních okolnostech případu.

Zákazníci a pacienti lékáren, které jim poskytují individuální poradenství a péči - konzultace, vykazují lepší výsledky v terapii než ti, kteří lékárnu vnímají pouze jako místo pro výdej léků, popřípadě prodej potravinových doplňků. Jejich adherence k léčběa zájem o vlastní zdraví jsou i díky konzultační činnosti vyšší.

V optimálním případě si pacienti uvědomí souvislost mezi lepšími zdravotními výsledky a péčí, které se jim dostalo v lékárně. Takto aktivní role pacienta, který pochopil spoluzodpovědnost za své zdraví má řadu benefitů: Pacienti se do lékárny vracejí, lékárníka vnímají jako „svého“, obracejí se na něj s důvěrou, popřípadě k němu posílají své blízké. Ohlas veřejnosti na nabídku konzultační činnosti je pozitivní, což v zahraničí potvrzují lokální i dlouhodobé studie. Tato zjištění mohou být pro mnohé lékárníky návodem pro situaci, kdy bojují v konkurenčním prostředí.

Co konkrétně získají pacienti konzultační činností?

Přínos konzultační činnosti je zřejmý nejen z ohlasů veřejnosti, lékárníků zaznamenávajících vzrůstající zisky a prestiž jejich lékárny, ale také z výzkumných závěrů mnoha studií. Tyto studie konkretizují a vyčíslují benefity individuální lékárenské péče poskytované formou konzultační činnosti, a to i u specifických skupin s obecně méně kvalitní terapeutickou spoluprácí:

Problematická bývá adherence u pacientů propuštěných z nemocnice. Zejména tehdy, odchází-li pacient s předepsanými pěti a více léky, dochází k tomu, že léky bere nedostatečně, výrazně nepravidelně, nepamatuje si přesně, kdy který lék má brát, ztrácí přehled o doporučeních vztahujících se k medikaci (zda ten který lék brát před jídlem, po jídle, mezi jídly, zda jej může či nesmí kombinovat s jiným – a kterým atd.). Program vytvořený speciálně pro tuto cílovou skupinu v Holandsku zahrnuje edukaci pacientů ve vyplňování kontrolního protokolu, individuální péči lékárníků v lékárně, kam si pacient dochází pro léky a občasné návštěvy zdravotníka u pacienta doma. 87 % pacientů se podařilo udržet v kvalitním terapeutickém režimu, oproti 50 % pacientů, kteří po propuštění z nemocnice dostali pouze standardní instrukce. Benefitem byla velmi vysoká spokojenost s péčí, kterou pacienti zahrnutí do programu udávali. Ekonomická analýza programu prokázala dlouhodobou úsporu nákladů na léčbu těchto pacientů.

Co je hlavním spouštěčem nárůstu pacientovy zodpovědnosti k léčbě, dodržování předepsaného režimu a v neposlední řadě tímto ovlivněné stoupající spokojenosti a kvality života?

Informace a poučení na jedné straně mají svůj efekt, vedou k vyšší zdravotní gramotnosti v populaci, časté je však upozornění na skutečnost, že to, co činí pacienta zodpovědným k vlastnímu zdraví a ovlivňuje jeho chování, je pozornost a čas, který mu zdravotník věnuje. Dalo by se tedy říci, že osobní investice ze strany pacienta i ze strany lékárníka či zdravotníka vedou k hlubšímu a trvalejšímu vlivu na adherenci? Mnohé studie, a především praktické zkušenosti lékárníků tomu nasvědčují.

Lékárník, který konzultuje, je součástí péče o zdraví pacienta. Nepředstavuje ohrožení dalších odborníků. Vztahy nemají být funkční jen ve směru k pacientům, ale i směrem k odborníkům – lékařům primární péče i specialistům. Redukce rizika potenciálních lékových chyb je snadné dosáhnout právě kvalitním, nekonkurenčním, ale kooperativním vztahem odborníků. Dobře vedená konzultační činnost odpovídá na potřebu monitoringu chování pacientů ve vztahu k lékům, odhaluje nevhodné kombinace preparátů, ať už předepsaných různými lékaři nebo volně dostupných. Poskytování odborných konzultací je nepoměrně náročnější než krátká dispenzace přes táru, zároveň ale tato činnost vytváří vztah ke zdraví, podporuje zodpovědnost a nepřímo ovlivňuje kvalitu života těch, ke kterým je směřována. Ocenění a prospěch pacientů však za vynaložené úsilí stojí.

Zdroje:

1. Hugtenburg, J.G., Borgsteede, S.D., Beckeringh, J.J.: Medication review and patient counselling at discharge from the hospital by community pharmacists. Pharmacy World & Science. 31(6):630-637, December 2009.
2. Al-Eidan, F.A., McElnay, J.C., Scott, M.G., McConnell, J.B.: Management of Helicobacter pylori eradication - the influence of structured counselling and follow-up. British Journal of Clinical Pharmacology. 53(2):163-171, February 2002.
3. De Young, M.: Research on the effects of pharmacist-patient communication in institutions and ambulatory care sites, 1969-1994. American Journal of Health-System Pharmacy. 53(11):1277-1291, June 1, 1996.
4. PACE 2010, Status Report květen 2008.
5. Bereunger, B., La Casa, C., de la Matta, M.J., Martín-Calero, M.J.: Pharmaceutical Care: Past, Present and Future. Current Pharmaceutical Design. Vol. 10, No.31. pp. 3931-3946. 2004.
6. Viele, C.S.: Managing Oral Chemotherapy: The Healthcare Practitioner´s Role. American Journal of Health-System Pharmacy. Advancing the safe and appropriate use of oral chemotherapy agents. 64(9) Supplement 5:S25-S32, May 1, 2007.
7. Oh, Y., McCombs, J.S., Cheng, R.A., Johnson, K.A.: Pharmacist time requirements for counseling in an outpatient pharmacy. American Journal of Health-System Pharmacy. 59(23):2346-2355, December 1, 2002.
8. Smith, S.R., Golin, C.E., Reif, S.: Influence of time stress and other variables on counseling by pharmacists about antiretroviral medications. American Journal of Health-System Pharmacy. 61(11):1120-1129, June 1, 2004.

Aktuální číslo | 02/2010

• Objednejte si časopis on-line