Přeskočit navigaci
 

Článek

Charakteristika subjektů hodnocení v klinických studiích z pohledu věku

Autor: MUDr. Vladimír Mikulenka | PDF verze článku [958kB]


Klinické studie jsou zcela závislé na dostatečném počtu zařazených subjektů hodnocení, které splňují nejen vstupní kriteria, ale jsou také schopny dokončit účast ve studii a projevit dostatečnou kooperaci se zkoušejícími. Jedním z důležitých faktorů je věk zařazených subjektů.

Registr klinických studií dostupný ve Spojených státech poskytuje mnoho cenných informací, které umožňují analyzovat celou oblast klinických studií z různých hledisek. Podařilo se analyzovat 19969 klinických hodnocení, sponzorovaných i nesponzorovaných farmaceutickým průmyslem, registrovaných mezi říjnem 2005 a srpnem 2009 (47 měsíců). Analyzovali jsme na rozvrstvení subjektů hodnocení podle věku se zaměřením zejména na dětský věk.

Z pohledu pohlaví jsme nezaznamenali žádné signifikantní rozdíly v zařazování subjektů do klinických studií. Největší počet studií - 17,302 (86.6%) – je otevřeno pro obě pohlaví rovnoměrně, 1622 (8.1%) je prováděno pouze s ženskými subjekty a 1046 (5.2%) s muži. Studie s lipidy, ICHS, hypertenzí jsou nejčastěji designovány pro subjekty v produktivním věku. Onemocnění CNS mají různá věková kriteria od mladších s MS, schizofrenií a depresí ke starším subjektům s Parkinsonovou nemocí a Alzheimerem. Obesita je testována na mladších a osteoporosa na starších subjektech, mezi 55-70 lety věku. U CHOPN pouze 15 % je mladších 40 let. Pro čistě pediatrické a adolescentní studie jsou typické výzkumy léků na chřipku, alergie, rinitidy a astma.

Pokud se podíváme na věkové rozdíly v jednotlivých fázích vývoje léčiv, nacházíme u subjektů významné rozdíly. Ve fázi I a částečně fázi II jsou studie obsazovány dětmi méně než ve fázi III a IV. Fáze I je obsazována především subjekty ve věku 20 až 50 let. Ostatní tři fáze jsou častěji obsazovány subjekty ve vyšším věku.

Klinické studie s dětskými subjekty hodnocení jsou stále velmi řídké a informace o přípravcích jsou často uváděny na základě dat z klinických hodnocení s dospělými pacienty.

Přibližně čtyři z pěti léků, které jsou používány k terapii dětských pacientů, nebyly nikdy testovány ve studii s dětskými subjekty. Řada regulačních autorit se na základě těchto dat domnívá, že je třeba pediatrické klinické studie aktivně podporovat.

Committee for Proprietary Medicinal Products (CPMP) rozděluje přípravky určené k testování v pediatrických studiích podle následujících kriterií:

  • produkty, které jsou určeny k léčbě nemocí vyskytujících se pouze v dětském věku
  • produkty, které jsou určeny k léčbě nemocí vyskytujících se zejména v dětském věku nebo mají počátek v dětském věku
  • produkty zamýšlené k terapii nemocí v dětském i dospělém věku, pro které není zatím dostupná terapie
  • produkty pro léčbu nemocí dětského i dospělého věku, které jsou dostupné, ale není zcela jasná účinnost a toxicita u dětí

Potenciální profit pediatrických studií je velmi nejistý pro velmi omezený trh. To zapříčiňuje výraznou rizikovost investice a malý zájem ze strany sponzorů. Z tohoto důvodu je potřebná podpora regulačními autoritami. Například Food and Drug Modernization Act (FDAMA) z roku 1997 podporuje snahy společností v provádění studií s přípravky používanými u dětí poskytnutím stimulujících pobídek. Další pravidla následovala např. Pediatric Research Equity Act v roce 2003, umožňující FDA podporovat společnosti ve výzkumu pediatrických léků. 10 let po zavedení FDAMA vstoupil v platnost European Pediatric Regulation 1901/2006. Tato pravidla stimulují farmaceutické společnosti k provádění pediatrických klinických studií, ale umožňují jim odstoupit od takových, které jim neposkytují benefit.

Pediatrické klinické studie

Sledování pediatrických studií prokázalo, že jen velmi málo z nich je určeno pro subjekty hodnocení pod 18 let věku. Přibližně 0-4 % všech studií zařazuje děti pod 10 let věku a 7-8 % do 18 let věku. Od 18 let toto procento prudce stoupá na 77.

Pediatrická preskripce je obvykle off-label se signifikantně vyšším výskytem nežádoucích příhod u hospitalizovaných i ambulantně léčených pacientů. Off-label preskripce je v podstatě „forma experimentu bez konzistentních kriterií způsobilosti subjektů, dávkování léčiva, bez sledování bezpečnosti, bez předdefinovaných cílů a bez možnosti statistického zpracování”. Existují tři zásadní problémy s vývojem léků pro děti. 1. Děti nejsou malí dospělí, to znamená, že farmakokinetický i farmakodynamický profil léku může být velmi odlišný od profilu dospělých, rozdílný je také profil toxicity. 2. Děti jsou vnímány jako velmi zranitelná populace a existuje nebezpečí neetického zařazování dětí do vývoje léků, na které je veřejnost velmi citlivá. 3. Zvýšené náklady na pediatrické studie nejsou často příliš dobrou investicí vzhledem k tomu, že tento trh je velmi omezený.

Časový medián od podání žádosti do schválení registrace léčiva je stále více než čtyři roky.

Existuje několik dětských nemocí, které jsou velmi závažné a rozšířené, a přesto jim není věnována potřebná pozornost. Například 7.0 % amerických adolescentů má poruchu glukózové tolerance, která je velmi často spojena s obezitou. Přibližně 16% adolescentů je dle definic obézní. Je jasně prokázáno, že dětská obezita je velmi silným prediktorem obezity v dospělosti a ostatních souvisejících nemocí jako diabetes, kardiovaskulární nemoci, vysoký cholesterol a lipidy. V současné době je prováděno velmi málo studií zabývajících se dětskou obezitou.

Z výše uvedených informací vyplývá, že v současné době prováděné klinické studie ne zcela ideálně kopírují potřeby jednotlivých cílových skupin pacientů. Nejproblematičtější skupinou se zdají být zejména děti a adolescenti. Větší zájem o pediatrické studie bude muset být do budoucna podporován regulačními autoritami, protože pokrytí pouze komerčně motivovanými klinickými studiemi je nedostatečné.

Zpracováno podle:

Johan PE Karlberg, MD, PhD, BSc

Clinical Trials Centre, Li Ka Shing Faculty of Medicine, The University of Hong Kong, Hong Kong SAR, PR China


 
ročník: 6

číslo: 1

vydání: 01/2010

rok: 2010

stránka: 32

rubrika: Medical

autor: MUDr. Vladimír Mikulenka

PDF verze článku: stáhnout [958kB]

Aktuální číslo | 02/2010

Aktuální číslo
E-mailov zpravodaj